Fitness Romana

zajišťuje pravidelné lekce a kurzy a individuální hodiny pilates, aqua aerobicu, jogy, zdravotního cvičení a dalších jiných forem cvičení převážně v Brně a okolí.

Zabýváme se zdravotní stránkou cvičení. Dbáme na to, abyste se naučili správné pohybové stereotypy a mohli fungovat v běžném denním režimu bez problémů a bez bolesti.

 

Zvláštní péči věnujeme maminkám po porodu a lidem s bolavými zády.

Pravidelně organizujeme cvičební víkendové pobyty na zajímavých lokacích v české republice i aktivní sportovní dovolené v zahraničí.


Těšíme se na Vás, na cvičenou :-)

SEZNÁMENÍ S PILATES...

Krásný den milé dámy a pánové!

Je na čase spustit novou část webu, novou část Fitness Romana a tou je "povídání"...

Řekla jsem si, že bych chtěla šířit dál mezi klienty to, co mi dává smysl, a tak Vás musím nejdřív seznámit se svým příběhem, abyste pochopili....

Ke sportu jsem se dostala až velmi pozdě, na gymplu mě začal bavit aerobic, ale víc jsme začala cvičit až v průběhu vysoké školy, respektive až po ní, když už bylo víc času na koníčky. To mi bylo 23. S kamarádkou jsme začaly chodit běžně na dvě hodiny aerobicu po sobě a klidně i třikrát týdně, opravdu nás to bavilo. A nezůstalo jen u toho "chodit si zacvičit", chtěly jsme předcvičovat... A kurzem aerobicu to všechno začalo :-) Byl rok 2004-2005...

Předcvičovala jsem, ale chtěla jsem najednou dělat spoustu dalších věcí, nejen aerobic.. přišel AQUA AEROBIC, INDOOR CYCLING, SEMINÁŘE RŮZNÝCH INSPIRACÍ, CVIČENÍ S POMŮCKAMI, POSILOVACÍ LEKCE, THAIBOX ROBICS, STEPY... Trošku jsem nahlédla i do FITNESS JÓGY a PILATES, ale pořád jsem zůstávala u svých dynamických, především posilovacích lekcí. Bylo to účinné pro tělo, celé se tak nějak zpevnilo :-) a klientky byly spokojené, cvičily se mnou rády. Ta energie, kterou Vám lidé na hodinách vrací, se nedá ničím nahradit :-)

Cvičila jsem pro tři fitka a stalo se občas i to, že ke své práci jsem měla ještě i 12- 15 hodin cvičení týdně. Říkáte si, jak se to dalo zvládat? Docela to šlo, neměla jsem děti, partneři to vždycky museli pochopit, protože tohle byl můj KŮŇ ! Mé tělo bylo v kondici a až teď zpětně si uvědomuju, že se občas stalo, že jsem vypadla třeba na 3-4 dny, protože mě BOLELY ZÁDA. Žádná extrémní bolest, naučila jsem se s tím žít... VĚDĚLA JSEM, ŽE NIKDE NEMŮŽU MOC DLOUHO STÁT NA MÍSTĚ - TO MĚ PAK BOLÍ ZÁDA, NEBO I DLOUHO SEDĚT - TO SE ZÁDA TAKY OZVALY..

ŽILA JSEM S TÍM, ŽE MĚ ZÁDA OBČAS BOLÍ, ALE NEBYLO TO POŘÁD, TAK JSEM TO NEŘEŠILA.... (NEZNÁTE TO NÁHODOU TAKY NĚKDO? :-) )

Potom jsem v jednom fitku začala předcvičovat thaibox robics - jde o spojení bojových umění a aerobicu - tato kombinace mě moc bavila! Člověk dostal zabrat a ani jste k tomu nepotřebovali žádné pomůcky. Kopy a údery stačily :-) Jedna tato lekce se stala mou osudnou a já si nekontrolovanou rotací způsobila VÝHŘEZ PLOTÉNKY. V té lekci jsem to samozřejmě ještě nevěděla, jen mě začaly bolet záda a nějak mi to střílelo do nohy.. i ta noha bolela... Jelikož to nepřestávalo, šla jsem k lékaři a začala různá vyšetření... v té době jsem úplně koukala, že člověk, který má docela akutní problém není schopný se dostat na CT dřív jak za měsíc... Návštěva u lékaře - hrozba operací - jakou mám možnost?

Buď Vám můžou odumřít nervy v noze nebo to zachráníme a půjdete na operaci.

CO JSEM SI MĚLA VYBRAT? SAMOZŘEJMĚ JSEM SE BÁLA, ALE NOHU JSEM CHTĚLA MÍT FUNKČNÍ. PAN DOKTOR MĚ DOCELA POSTRAŠIL, A TAK JSEM S OPERACÍ SOUHLASILA - NÁSTUP ASI DO 10 DNŮ... PAK UŽ TO ŠLO RYCHLE.

 

S VĚDOMOSTMI A ZKUŠENOSTMI, CO MÁM TEĎ, UŽ BYCH ASI NA OPERACI NEŠLA, ALE V TÉ DOBĚ JSEM O ZDRAVOTNÍM CVIČENÍ A PILATES NEVĚDĚLA NIC...

 

V ČERVNU 2010 JSEM TEDY PODSTOUPILA OPERACI VÝHŘEZU PLOTÉNKY V LOKÁLNÍ ANESTEZII. 

Asi 10-14 dní jsem byla v nemocnici, kde nás učili cvičit - každý den aspoň dvakrát. Byla to asi jen půlhoďka a mně to nevadilo, byla jsem ráda, že se trošku pohnu.

TAM JSEM SI UVĚDOMILA JEDNU ZÁSADNÍ VĚC - ASI UŽ SE BEZ CVIČENÍ NEOBEJDU, BUDU MUSET TA ZÁDA NAPRAVOVAT DO SMRTI...

Přiznám se, že už si moc nepamatuju, jestli mi to někdo zdůraznil, že cvičení je hodně důležité. Rozhodně nám řílkali, že máme cvičit doma a dostali jsme CD s pokyny, jak cvičit (to, co jsme měli naučené z nemocnice). Byla jsem pak ještě cca 2 mesíce doma, záda bolela, ale dalo se to vydržet. A hlavně už jsem se chtěla dostat zpět do kondice, takže jsem cvičila a přetrpěla i toto období :-)

Už před operací jsem věděla, že potom budu cvičit pravidelně PILATES a domluvila jsem si kurzy u Jany Šimkové. Její cvičení mi dělalo dobře už předtím, tak jsem se tam po operaci vrátila. Cvičení jednou týdně mi stačilo, má záda byla FIT :-)

DALŠÍ ÚSKALÍ...

Jaké bylo mé překvapení, když jsem krátce po operaci zjistila, že jsem těhotná... Snažili jsme se o miminko už předtím, nedařilo se, tak jsem to pustila z hlavy, vypadla z běžného denního rytmu a najednou... ??? Lékaři už v nemocnici nám říkali, že bychom teď neměly otěhotnět, je potřeba ta záda zrehabilitovat a musí si to všechno "sednout". No, stalo se, tak jsem čekala, co se bude dít. U cvičení PILATES jsem zůstala a postupně jsem zase i předcvičovala své lekce. Už toho nebylo tolik, ale něco jsem zvládla :-) Po celou dobu těhotenství jsem byla úplně v pohodě -  jako bych o něm ani nevěděla - nebylo mi špatně od žaludku, nebolela mě záda, snažila jsem se relativně hýbat, zdálo se, že mé tělo je úplně v pořádku :-) Asi 1,5 měsíce před plánovaným termínem porodu už jsem opravdu zvolnila ve cvičení a spíš se věnovala svému zaměstnání, kde bylo potřeba ještě nějaké věci dodělat...

V DUBNU 2011 SE MI NARODIL PRVNÍ SYN.

Porod nebyl úplně standardní.. skončil císařským řezem v lokální anestezii. Už na sále jsem si říkala, že bych chtěla prožít i "normální porod" a věřila jsem, že případně podruhé to vyjde...

Po porodu se zdálo být vše v pořádku, malý byl hodný, tatínek ochotný hlídat, takže jsem se postupně vracela ke svému cvičení. Pilates jsem cvičila hlavně ve svých lekcích, ale taky jsem si udělala čas na kurzy Jany Šimkové - hlídání bylo zajištěno :-)

 

Začala jsem pociťovat to, že když se dlouho nehýbu, nevedu lekce (jakékoliv), tak mě bolí záda... OPĚT MÁ DOMNĚNKA O CVIČENÍ PO OPERACI "AŽ DO SMRTI" BYLA SPRÁVNÁ...

A TAK JSEM ZAČALA HLEDAT, KDE BYCH SI MOHLA UDĚLAT KURZ PILATES, PROTOŽE TOTO CVIČENÍ MI DĚLALO DOBŘE, VĚDĚLA JSEM, ŽE HO BUDU MUSET CVIČIT AŽ DO SMRTI A KDYŽ UŽ CVIČIT A JSEM LEKTOR, TAK JSEM HO CHTĚLA I LEKTOROVAT...

O DANU MULLEROVI JSEM VĚDĚLA UŽ Z AEROBICOVÝCH KONGRESŮ, ZE ŠKOLENÍ FACE CZECH, ALE AŽ VLASTNÍ ZKUŠENOST MĚ PŘESVĚDČILA.... PO ODCVIČENÉM DNI V JEHO NOVÉM STUDIU NA SMÍCHOVĚ JSEM VĚDĚLA, ŽE TOHLE JE ONO! MOJE PÁTEŘ BYLA NAJEDNOU VOLNÁ, NIKDE NIC NEBOLELO, POHYB BYL MNOHEM LEPŠÍ..

 

TADY ZAČALO MÉ PILATES STUDIUM....

 

 

 

 

PÍŠU, PÍŠU... UŽ NĚJAK DLOUHO.... PŘÍŠTĚ DOKONČÍM :-)

DĚKUJI ZA VÁŠ ČAS!

ROMČA